Tělovýchovná jednota ,,Sokola“ Slavkov a příznivci si v roce 2009 připomněli dvě významná výročí. Jednalo se o 90. výročí založení naší tělovýchovné jednoty a 60. let založení oddílu kopané. 15. října 1919 se konala za účasti 24 dospělých a 18 dorostenců ustavující schůze, která dala podnět, založit v naši obci tělovýchovnou jednotu Sokol. Účastníci chtěli tak naplnit myšlenku Dr. Miroslava Tyrše o tělesném, duševním a sportovním rozvoji člověka. Začátky této nové organizace nebyly nijak lehké, v této době se cvičilo v hostincích a
na zahrádkách. Ke zvyšování úrovně tělovýchovy si členové sami vyráběli nářadí na cvičení. Tehdejší náplň cvičení směřovala na nácvik prostných pro místní, okrsková a jiná veřejná cvičení až po Sokolské slety, které se konaly vždy jednou za pět let. V roce 1922 si členové zakoupili Sokolské cvičiště, dnešní areál chovatelů.
V této době také naše tělovýchovná jednota hrála divadelní představení, pořádala plesy, zábavy a podobně, pro finanční zajištění celé své činnosti. Tato činnost se vyvíjela až do doby okupace, kdy v roce 1941 byla činnost Sokola zakázána. Z tehdejší doby si musíme připomenout některé nadšence, kteří Sokol zakládali. Byli to bratři Flanderové, ( Josef byl první starosta do r. 1929), bratři Schneiderové, profesor Josef Stypa, ( starosta 1929-1948) Vlček Josef, Josef Dokoupil, Marie Gerlichová a mnoho dalších. Můžeme být hrdi na to, že z řad členů slavkovského Sokola se našli hrdinové, kteří ve válce bojovali za naší svobodu a někteří za ní položili i své životy.
Po letech okupace byla velká chuť obnovit tradici předválečného Sokola, 7. října 1945 byla činnost Sokola znovu obnovena. Sokol ve Slavkově začal znovu na plno žít. Opět hrál divadlo, pořádal zábavy a začal se připravovat
na Xl. všesokolský slet v r.1948, na který nakonec jelo jen pár jednotlivců. V poválečném tělovýchovném hnutí se začaly prosazovat do procesu tělovýchovy nové směry, a to zapojováním masových sportů, jako kopané, hokeje a jiné. Další změny přišly v roce 1948. Po únoru 1948 došlo k sloučení tělovýchovy. Do té doby, tak jako i nyní existovaly různé tělovýchovné organizace jako Orel, který nyní opět obnovil svojí činnost, Dělnická tělovýchovná jednota a mnoho dalších.Řídícím orgánem se stal Čs. svaz TVS. Tyto zásahy tělovýchově více ublížily než prospěly. Tyršovy myšlenky se odsunuly a různé vlivy odradily mnoho dobrých a kvalitních členů, jen malá skupina se snažila, aby Sokol
ve Slavkově udržela v činnosti.
V roce 1949 nastaly v i naší tělovýchovné jednotě změny, byl založen oddíl kopané. Hlavní popud vyšel od p. Oldřicha Grossmana a tímto rokem se počala psát také nová epocha slavkovského Sokola. Kopaná se ve Slavkově hrála i předtím, ale vždy jen přátelsky. Zápasy ve Slavkově se hrály na loukách u Latarny. Hřiště tehdy Slavkov neměl. Již tehdy se projevoval velký zájem o kopanou, například tím, že hráči si branky na cvičiště nosili ze Slavkova sami. Někteří hráli kopanou v okolních vesnicích (Oticích, Opavě apod.). Začátky organizované kopané byly velmi těžké, nemluvě ani o materiálu zajištění. Oddíl začal využívat plochu dnešního hřiště. Hráči a příznivci si svépomoci postavili provizorní kabiny a tribunu. Z této doby je třeba vyzvednout práci zakladatelů oddílu kopané: Oldřicha Grossmana, Karla Gorčicu, Josefa Sošku, Jana Kvarčáka, Richarda Zahla, Adolfa Jedličku, Josefa Klementa a mnoha dalších nadšenců pro kopanou, kteří při vybudování hříště odpracovali mnoho hodin. A takoví nadšenci pro tělovýchovu i kopanou najdou v každém pokolení, a obětují pro rozvoj sportu a dobrého jména naší jednoty i obce nespočet hodin, jména jako Schnajdr Antonín, Novák Josef, Benešl Lubomír, Oldřich Kocián, Františka Čechová, bratři Jedličkové Josef a Miroslav, Josef Malček, Svatoš Ditrich, Vladimír Bajgar, Schnajdr Zdeněk, Zbyněk Seifert, a mnoho dalších, kteří každý svým dílem, ve své době, přispěli k tomu, že Tělovýchovná Jednota Sokol ve Slavkově je stále činná. Jak bude pokračovat, ukáže až čas.
